Řád Hnutí Jarilo
SLOVNÍČEK POJMŮ JARILA
Občanská společnost
Občanská společnost
Celý text je převzat z wikipedie - zdroj
Občanská společnost je termín pocházející z 18. století, ačkoliv samotný institut občana je znám a prochází vývojem již od starověku.[1] Občanská společnost je velmi široký pojem zkoumaný především politickou sociologií.[2] Existuje mnoho různých definic, z nichž lze vybrat kupříkladu „souhrn nevládních organizací a institucí, které projevují zájmy a vůli občanů.“[3] Další možný náhled na občanskou společnost je jako na prostor mezi státem a byznysem, do kterého patří například rodiny, vzdělávací instituce, nejrůznější spolky, profesní komory atd. Takováto občanská společnost je považována za klíčovou pro fungování svobodného a demokratického státu,[4] neboť západní sociální vědy mají obecně za to, že pro zdravé fungování demokracie nestačí pouhá soutěž volených politických stran.[5]
Obsah pojmu
Do občanské společnosti můžeme řadit mimo jiné tyto instituce:
Nevládní neziskové organizace
- Do nevládních organizací řadíme zejména privátní nepodnikatelské skupiny nebo jednotlivce, snažící se prosadit své zájmy nenásilnými prostředky. Často se pohybují i v mezinárodní politice a orgány jako OSN nebo EU jim mohou udělit status poradců.[6]
- Může se například jednat o nejrůznější spolky, nadace, ale také i státem registrované církve nebo různé náboženské společnosti.
Zájmové skupiny
- Politologové rozlišují zájmové skupiny na ty, jež usilují o získání politické moci a odpovědnosti, hovoříme o politických stranách a na ty, které se sice snaží ovlivňovat moc, ale převzetí příslušné politické odpovědnosti se brání, obvykle nazývány jako zájmové skupiny.[7]
Obchodní sdružení
- Uskupení lidí nebo společností v rámci konkrétní oblasti obchodu či trhu, vytvořena s myšlenkou dosažení společného cíle, v tomto případě např. docílení vyššího zisku nebo prestiže[8]
Náboženské organizace
- Lidé jež sdružuje církev, často společnosti obecně prospěšná
Některá profesní sdružení
Jednu z možných definic občanské společnosti nabízí britský politolog Gordon White: „Občanská společnost je přechodnou oblastí umístěnou mezi státem a rodinou, která obsahuje organizované skupiny či sdružení, které jsou oddělené od státu, těší se jisté míře autonomie ve vztahu k státu a jsou vytvořené dobrovolně členy společnosti s cílem ochraňovat nebo rozšiřovat svoje zájmy, hodnoty nebo identity.“[7]
Funkce občanské společnosti
Občanská společnost je pro fungování svobodného a demokratického státu klíčová z několika důvodů:
- Dává příležitost občanům ovlivnit dění ve státě vlastní participací v organizacích, nebo například politickým tlakem na řešení určité otázky. Usnadňuje tak zapojení jednotlivců do dění v zemi.[9]
- Díky své nezávislosti na státních strukturách legitimizuje státní moc a ospravedlňuje uspořádání státu. Naplňováním zájmů občanů stát získává důvěru, v opačném případě ji ztrácí. Tato důvěra státní moc legitimizuje a posiluje. Zároveň je občanská společnost také překážkou pro příliš rozpínavou státní moc usilující o nadměrnou kontrolu nad životem jednotlivce.[10]
- Vytváří pocit sounáležitosti mezi občany a loajality vůči státu. Občané spojující se v určitému zájmu mezi sebou vytváří kolektiv nutný pro soudržnou společnost a svou participací na dění ve státě k němu získávají důvěru a mají zájem na jeho fungování.[11]
Převzato z wikipedie - podrobnější informace o termínu Občanská společnost
