Řád Hnutí Jarilo

SLOVNÍČEK POJMŮ JARILA

Zpět k pojmům

Nevládní organizace

Nevládní organizace

Celý text převzat z Wikipedie - zdroj

Mezinárodní nevládní organizace (zkratka INGO z anglického International non-governmental organization) je typ mezinárodní organizace, která je tvořena nestátními aktéry. Mezi členy tak nefigurují jednotlivé státy, které se naopak sdružují v mezinárodních vládních organizacích (IGO). Třetí typ představují hybridní, transvládní mezinárodní organizace (transgovernmental, TGO), se smíšenou účastí státních a nestátních hráčů ve formě koalic a nadnárodních korporací.[1]

Charakteristika


Mezinárodní nevládní organizace jsou samostatné neziskové organizace s transnacionálním působením, které nepodléhají řízení ze strany států. Skupiny občanů se v nich dobrovolně sdružují k prosazování konkrétních zájmů, hodnot, idejí a tvorbě standardů.[2] Na rozdíl od států jim v mezinárodním právu nebyla (až na výjimky) přiznána subjektivita[3], nepožívají legální autority, a ve vztahu k mnohonárodním korporacím operují pouze s omezenými ekonomickými zdroji. Podpora a rozmach občanské společnosti v globálním měřítku nahrává šíření mezinárodních nevládních organizací. Vztah je reciproční, když naopak existence INGO zvyšuje emancipaci globální občanské společnosti.[4]

Spolupráce mezinárodních nevládních organizací s Ekonomickou a sociální radou OSN (ECOSOC) je postavena na článku 71 Charty Spojených národů, která však neposkytla definici pojmu. Až ECOSOC definoval tento typ organizace roku 1950 v rezoluci č. 288, s uvedením klíčového faktoru v podobě založení bez mezivládních dohod. ECOSOC jim může přiznat tzv. konzultativní status[5] (dle rezoluce VS OSN č. 1296 z roku 1968) jako např. Přátelům Země. Jednotlivé INGO pak v rámci spolupráce s ECOSOCem založily Konferenci nevládních organizací (CONGO – Conference of NGO). Rovněž mohou požádat o tzv. přidružený status u odboru OSN pro globální komunikaci (United Nations Department of Global Communications), který získala např. Mezinárodní organizace novinářů či Křesťanská mírová konference.[4] Ucelenou definici INGO poskytla úmluva Rady Evropy č. 124 z roku 1986, která podmínila jejich existenci předpoklady nevýdělečného a mezinárodně prospěšného cíle, zřízení v souladu s národním právem členského státu, aktivní činnost alespoň ve dvou státech a sídlo registrované v členském státu.[6]

Mezinárodní nevládní a vládní organizace mohou kooperovat. Některé původní INGO, např. Světová meteorologická organizace a Mezinárodní organizace práce, změnily svůj charakter a byly postupně kooptovány státy.[7]


    Převzato z wikipedie - podrobnější informace o termínu Mezinárodní nevládní organizace

      Nahoru
      .