Řád Hnutí Jarilo
SLOVNÍČEK POJMŮ JARILA
Nevládní organizace
Nevládní organizace
Celý text převzat z Wikipedie - zdroj
Nestátní nezisková organizace či nevládní nezisková organizace (česká zkratka NNO nebo NGO z anglického Non-governmental organization) je nezisková organizace, která není zřizovaná státem a na státu je nezávislá (anglický termín Non-governmental organization vyjadřuje, že organizace není zřízena ani lokální či regionální veřejnou správou – local government). Její hlavní účel je prosazování obecně prospěšné činnosti nebo k neziskové činnosti pro své členy (příklad sportovní organizace). Světová banka považuje za nevládní neziskové organizace kromě nevládních univerzit a výzkumných pracovišť především organizace, jejichž aktivity „zmírňují utrpení, podporují zájmy chudých, chrání životní prostředí, poskytují základní sociální služby nebo vedou k rozvoji komunit“.[1]
Nestátní nezisková organizace není v České republice oficiální právní termín ani právní forma či status právnické osoby, ale jde o termín již do značné míry ustálený ve společensko-ekonomických textech, funguje jako sebeoznačení organizací i označení v médiích. Opakem NNO je organizace v angličtině označovaná jako For-profit corporation (v podstatě obchodní korporace), ale vzhledem k definici uvedené výše je opakem také veřejnoprávní korporace.
Charakteristika
Mezinárodní nevládní organizace jsou samostatné neziskové organizace s transnacionálním působením, které nepodléhají řízení ze strany států. Skupiny občanů se v nich dobrovolně sdružují k prosazování konkrétních zájmů, hodnot, idejí a tvorbě standardů.[2] Na rozdíl od států jim v mezinárodním právu nebyla (až na výjimky) přiznána subjektivita[3], nepožívají legální autority, a ve vztahu k mnohonárodním korporacím operují pouze s omezenými ekonomickými zdroji. Podpora a rozmach občanské společnosti v globálním měřítku nahrává šíření mezinárodních nevládních organizací. Vztah je reciproční, když naopak existence INGO zvyšuje emancipaci globální občanské společnosti.[4]
Spolupráce mezinárodních nevládních organizací s Ekonomickou a sociální radou OSN (ECOSOC) je postavena na článku 71 Charty Spojených národů, která však neposkytla definici pojmu. Až ECOSOC definoval tento typ organizace roku 1950 v rezoluci č. 288, s uvedením klíčového faktoru v podobě založení bez mezivládních dohod. ECOSOC jim může přiznat tzv. konzultativní status[5] (dle rezoluce VS OSN č. 1296 z roku 1968) jako např. Přátelům Země. Jednotlivé INGO pak v rámci spolupráce s ECOSOCem založily Konferenci nevládních organizací (CONGO – Conference of NGO). Rovněž mohou požádat o tzv. přidružený status u odboru OSN pro globální komunikaci (United Nations Department of Global Communications), který získala např. Mezinárodní organizace novinářů či Křesťanská mírová konference.[4] Ucelenou definici INGO poskytla úmluva Rady Evropy č. 124 z roku 1986, která podmínila jejich existenci předpoklady nevýdělečného a mezinárodně prospěšného cíle, zřízení v souladu s národním právem členského státu, aktivní činnost alespoň ve dvou státech a sídlo registrované v členském státu.[6]
Mezinárodní nevládní a vládní organizace mohou kooperovat. Některé původní INGO, např. Světová meteorologická organizace a Mezinárodní organizace práce, změnily svůj charakter a byly postupně kooptovány státy.[7]
Převzato z wikipedie - podrobnější informace o termínu Mezinárodní nevládní organizace
